Latinský název: Pinus sylvestris
Místo výskytu: Evropa, Severní Amerika.
Využíváme: jehličí
Vůně: silná, svěží, kořeněnná, pryskyřičná, nahořklá
Borovice lesní je mohutný strom, který se dožívá až 500 let. Dosahuje výšky až 50 metrů s průměrem 1 metru. Dochoval se už z doby ledové. V období mladosti je koruna pyramidální, postupem času však nabývá okrouhlého tvaru. Kůra je žlutorůžová. Jehličí je párovité, modrozelené barvy, povrch je pokryt voskovým povlakem. Šišky dozrávají během dvou let. V každém jehličí je 6-10 pryskyřičných kanálků. V jejich epitelových buňkách se vytváří éterický olej, který se díky difůži dostává do pryskyřičných kanálků jehlic. Buňky vylučují medu podobný aromatický leptavý balzám, který vychází z větví a kůry stromů.
Rodový latinský název „pin“ pochází z keltského slova „skála“, což souvisí s tím, že borovice si často vybírá místa, kde jiné stromy nerostou – skalnatá pohoří, prudké svahy hor. Už před 5000 lety bylo v zemi Sumerů zapsáno 15 různých předpisů, ve kterých se píše o borovicové pryskyřici. Vysušené jehličí borovice používali Sumerové jako obklady, zejména horké. V době římského impéria se používaly borovicové šišky pro přípravu pokrmů i v medicíně. Používaly se při léčbě plicních onemocnění, respiračních potížích. Slované zasypávali rány práškem z vysušené borovicové pryskyřice. Ve Švýcarsku někteří výrobci plní borovicovou kůrou matrace, aby tak léčili revmatismus.
Účinky: Pročišťuje dýchací cesty, tiší bolest, odstraňuje nečistoty (rozpouští písek a kameny v ledvinách či močovém měchýři), stimuluje činnost, posilňuje vlasy, způsobuje pocení, napomáhá odkašlávání, povzbuzující, močopudné účinky.
Teplota vaporizace: 120°C
Doporučuje se používat v nízkých koncentracích.