Latinský název: Laurus nobilis
Místo výskytu: oblast kolem Středozemního moře, jihovýchodní Evropa.
Využíváme: listy, plody
Vůně: kořenná, silná, ostrá
Jde o stálozelený strom dosahující výšky 8-18 metrů, kůra je načernale zelená. Listy jsou jednoduché, podlouhlé, kožnaté, květy drobné, vytvářející okolíky. Pochází z oblastí kolem Středozemního moře. Vavřín byl vždy uctívanou ušlechtilou rostlinou – Řekové ho nazývali „daphne“, podle nympfy, kterou Bohové proměnili ve strom, aby ji ukryli před Apolónem. Francouzi vavřín nazývají „Laurier d Apollon“ a zasvětili tak strom Aspolónovi, bohu hudby a poezie. Staří Řekové vyráběli vavřínové věnce pro vítěze v boji – odtud pochází názvy „lauerát“ a „bakalář“. Řekové připisovali vavřínu mystické schopnosti stejně jako Římané. Lidé se rovněž domnívali, že vavřín má léčivé pčinky na celou řadu onemocnění. Hippokrates používal vavřínový olej proti tetanu a listy pro utišení bolesti při porodních stazích. Jiní lékaři doporučovali všechny tři části rostliny proti nejrůznějším neduhům jako onemocnění jater, astma, zimnici, dně, zrychlenému tepu či stenokardii. Arabský lékař Razes používal listy při nervovém tiku v obličeji. ´terický olej vavřínu se používal jako prostředek proti rozšíření cholery a malárie. Dým, který vznikal při spalování dřeva a oleje, byl výborným prostředkem k odpuzování komárů, moskytů a mravenců. Ve středověku byl používan jako prostředek léčící rány na vlasové části hlavy.
Účinky: antiseptické, protivirové, zahřívající, protikřečové, napomáhající vykašlávání, stimulující chuť k jídlu
Teplota vaporizace: do 190°C