Latinský název: Vanilla planifolia
Místo výskytu: Mexiko, východní Indie, Cejlon, Madagaskar, Zanzibar, Jáva
Využíváme: plody
Vůně: jemná, sladká, kořeněná
Vanilkovník je mnohaletá liána s velmi dlouhým bylinným stonkem obtáčejícím strom a vytvářejícím mnohočetné vzdušné kořeny. Plodem je tříhranná tobolka dlouhá 10-30 cm, naplněná kašičkou z jemných semen. V syrovém stavu tobolky téměř postrádají svou specifickou vůni. Sbírají se nedozrálé, jsou vystaveny fermentaci a suší se na slunci, přitom černají a získávají specifickou vůni. Pochází z Mexika. Aztékové považovali vanilkovník za velmi cenné koření ještě dávno před tím, než bylo jejich území dobyto Španěly. Přidávali ho také do nápojů, které byly připravovány z kakaa. Obyvatelé MExika platili vanilkovníkovou daň Španělům, ti pak dovezli tuto rostlinu do Evropy. Lidové léčitelství využívalo vanilkovník při horečce, dyspepsii, chloróze, při poruchách nervového systému, při psychických onemocněních, pro zlepšení trávení a proti střevní plynatosti. Zvláště byl ceněn jako prostředek k léčbě chudokrevnosti.
Účinky: povzbuzující, uklidňující, normalizující hladinu cukru v krvi
Teplota vaporizace: do 160°C