Latinský název: Hyssopus officinalis
Místo výskytu: Evropa, oblasti kolem Středozemního moře.
Využíváme: listy a květy
Vůně: svěží, kořenná, trpká, nasládlá
Mnohaletý mrazuvzdorný zelený rozvětvený polokeř dosahující výšky 20-80 cm. Vyskytuje se na křídových půdách. Ve Francii roste ve volné přírodě na nekvalitních půdách, v Británii se často využívá jako živý plot. Jasně modré, bílé nebo růžové dvouděložné květy jsou velmi aromatické a vyskytují se v bohatých klasech. Plod se skládá ze čtyř oříšků uzavřených do kalichu. Pochází z oblasti kolem Středozemního moře. Název pochází z řeckého slova „hysoppus“ a to dále od slova „ezob“ z hebrejštiny, což v překladu znamená „příjemně vonící bylina“. Do Británie byl dovezen Římany a do Ameriky prvními osídlenci. Do střední Evropy se dostal v 10. století spolu s řádem mnichů benediktinů. Po celá tisiciletí se používal jako lék. Je dokonce připomínán v Bibli. Yzop vysoce oceňovali antičtí lékaři, kteří ho používali při dušnosti a astmatu. Využíval setkaé při náboženských ceremoniálech. Lidé ho rozstřikovali na nově příchozí, aby jim očistili duši i tělo. Římané používali yzop k léčebným i kulinářským účelům, při ochraně před morem, ale také jako povzbuzující prostředek. V lidovém léřitelství byly listy a kvetoucí vrcholky používány při chronických katarech horních cest dýchacích, při astmatu, neuróze, zvyšené potivosti, revmatismu či artritidě. Užívá se také jako kloktadlo při suchém kašli.
Účinky: antiseptické, aktivizující duševní činnost, zvyšující pozornost, protialergické, napomáhající vykašlávání, stimulující krevní oběh
Teplota vaporizace: do 160°C
nepoužívat při těhotenství, epilepsii, častých svalových křečích